Vila Tugendhat je jedním z klenotů moderní architektury a neodmyslitelnou součástí brněnského kulturního dědictví. Postavena ve třicátých letech 20. století podle návrhu světoznámého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, tato funkcionalistická perla představuje dokonalou harmonii mezi designem, funkcí a okolní přírodou. V roce 2001 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, což jen podtrhuje její význam a jedinečnost. V článku se dozvíte zajímavosti z historie i současnosti vily i tipy na návštěvu dalších brněnských vil.

Ludwig Mies van der Rohe

Ludwig Mies van der Rohe, narozený jako Maria Ludwig Michael Mies, byl německý architekt žijící od roku 1938 v USA. Jeho tvorbu po první světové válce výrazně ovlivnily osobnosti jako Walter Gropius či funkcionalista Le Corbusier. Mies je spolu s Le Corbusierem, Alvarem Aaltem a Frankem Lloydem Wrightem považován za jednoho z průkopníků moderní architektury. Jeho stavby se vyznačovaly maximální čistotou a jednoduchostí, používal moderní materiály jako průmyslovou ocel a tabulkové sklo. Mezi jeho nejslavnější stavby patři Barcelonský pavilon a brněnská Vila Tugendhat.

Počátky vily Tugendhat

Celá stavba byla svatebním darem novomanželů Grety a Fritze Tugendhatových. Greta i Fritz pocházeli z vlivných rodin a byli dědici textilních továren. Architektonický návrh byl vytvořen koncem roku 1928 a stavba byla zahájena následně roku 1929. Celou stavbu financoval otec Grety, který architektovi Miesovi nechal volné ruce a měl tak neomezený finanční limit. Celá stavba tak vyšla na 8 000 000 tehdejších prvorepublikových československých korun. Pro představu, rodinný dům se tehdy pohyboval okolo 50 000 Kčs. Stavba celé vily trvala pouhých 14 měsíců a už roku 1930 se manželé mohli do vily nastěhovat. Při stavbě byly využity ty nejluxusnější materiály, například italský Travertin, který pocházel z oblasti Lazio nebo makassarský eben, který roste pouze v oblasti Makassar v Indonésii.

Temné období vily

Manželé Tugendhatovi ale vilu neobývali dlouho. Jakožto židé roku 1938 opustili Československou republiku v obavě před německou expanzí. Na podzim roku 1939 ji zabavilo gestapo a o tři roky později byla dokonce majetkem nacistického Německa. Na konci druhé světové války roku 1945 zabrala vilu Rudá armáda. Ta vilu využila pro ubytování svých vojsk. Veškeré vnitřní vybavení vily tak bylo naprosto zdevastováno, jelikož nejčastěji posloužili jako otop. Vila byla tak z velké části poničena, technická struktura však zůstala zachována.

Poválečné období

Píše se rok 1946 a stav vily se začíná pomalu stabilizovat. V tu dobu profesorka brněnské konzervatoře Karla Hladká začíná provozovat v prostorách vily soukromou taneční školu. Škola fungovala až do roku 1950. Následně vila sloužila jako rehabilitační středisko až do roku 1979. Během 60. let rovněž probíhala diskuse nad využitím vily, její památkovou ochranou a navrácením do původního stavu. V roce 1980 vila patřila městu Brno a započala její rekonstrukce. Rekonstrukce byla dokončena roku 1985.

90. léta po současnost

V polovině roku 1994 svěřilo město Brno vilu do správy Muzea města Brna a vila se otevřela veřejnosti.  V roce 1995 vila nabyla statusu národní kulturní památky a v roce 2001 byla zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO. V letech 2010 až 2012 proběhlo navrácení původní podoby ze 30. let 20. století.

Návštěva vily

Pokud se rozhodnete navštívit vilu máte na výběr několik možností.

„Základní okruh“ vás zavede na hodinovou prohlídku druhým a třetím nadzemním podlaží, kde je hlavní obytný prostor, kuchyně a celé ložnicové patro.

„Rozšířený okruh“, vás navíc od základního okruhu zavede na tzv. technické patro.

Prohlídka „Vila zvenku“ je 40 minutová prohlídka která vás zavede především na terasy vily Tugendhat.

Všechny tyto 3 prohlídky jsou zpoplatněné.

Během otevírací doby je pro veřejnost zdarma přístupná zahrada. Zcela zdarma tak můžete sledovat okolí parku Lužánky.

A kam dál?

V okolí vily Tugendhat se nachází mnoho dalších míst, které stojí za vaši pozornost.

Kousek od vily Tugendhat se nachází Arnoldova vila, kterou si nechal postavit sám Josef Arnold.

Minout byste neměli ani vilu Karla Kaisera, jedná se o další stavbu vilové kolonie.

Přes zahradu vily Tugendhat se můžete projít k Vile Löw-Beer.  Krom krásné velké zahrady obou vil, můžete navštívit expozici „Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé“, která vám nabídne historii židovského osídlení regionu. V parku se nachází tzv. Celnice (zahradní domek), kde v přízemí naleznete kavárnu s příjemným posezením.

Za vaši návštěvu stojí i park Lužánky. Lužánky jsou nejstarší veřejnosti přístupný městský park v Česku a je prohlášený za kulturní památku České republiky. V parku se nachází novorenesanční pavilon, kašna se sousoším tří puttů nebo pomník Josefa Merhauta a mnoho dalšího. Park je celkově velmi příjemným místem pro procházky.