Hrad Špilberk je ikonickou brněnskou památkou už více než sedm století. V minulosti sloužil jako ochrana Brna a celého Českého království. Později se využíval jako vojenská pevnost, a v 18. století se ze Špilberku stalo vězení pro těžké zločince a politické vězně, což mu přineslo pověst nejtvrdšího vězení Evropy. V dnešním článku si řekneme více o tomto kouzelném místě.

Hrad Špilberk dal ve 13. století postavit Přemysl Otakar II., a během své existence prošel mnoha podobami. Z původního gotického hradu (13. až 15. století) se zachovalo relativně málo, zejména kvůli přestavbám v následujících stoletích. V 17. a 18. století se ze Špilberku stala mohutná a významná barokní pevnost na Moravě. V roce 1962 byl Špilberk prohlášen národní kulturní památkou a dnes zde sídlí Muzeum města Brna. Hrad je otevřen pro veřejnost, a na jeho nádvoří se nacházejí restaurace a kavárna. Koná se zde letní kino, divadelní představení, festivaly a různé jiné soukromé i veřejné akce.

„Špilas“, jak jej nazývají Brňáci, se nachází na kopci v centru Brna. Vidět ho je možné z několika okolních částí města. Cestu nahoru vám zpříjemní spletité cestičky, kterými se dostanete k altánku, památníku, hlavě básníka Jana Skácela, a nakonec i k samotným hradbám a hradu Špilberk.

Kasematy

Kasematy, které byly původně určeny jako vojenská kasárna a později se využívaly jako věznice, jsou dnes jednou z nejznámějších atrakcí hradu. Jde o dlouhé chladné chodby s místnostmi různých rozměrů. V některých celách jsou železné okovy, ve kterých drželi nejhorší vězně, ve větších celách jsou dlouhé dřevěné lavice, na kterých spalo desítky vězňů těsně vedle sebe.

Podmínky v kasematech byly extrémně tvrdé. Cely byly vlhké, tmavé a chladné. Vězni museli často spát na holých lavicích nebo dokonce na podlaze. Pokusy o útěk byly vzácné a většinou neúspěšné, což ještě více přispělo k pověsti Špilberku jako nepřekonatelné pevnosti. Jeden z nejznámějších pokusů o útěk vedl italský spisovatel a revolucionář Silvio Pellico, který však skončil neúspěchem. Na Moravu se Pellico dostal jako politický vězeň a v kasematech údajně strávil 9 let.

Nachází se zde i replika mučírny, která se prý v kasematech nikdy ve skutečnosti nenacházela. Pro zatraktivnění kasemat se tradují různé temné legendy, například, že se zde nevěrné ženy zazdívaly do stěn a na hlavu jim údajně kapala voda, až se zbláznily. Jde však jen o výmysl tehdejších průvodců, kteří se snažili do kasemat nalákat turisty. Ženy se na Špilberku nikdy ve skutečnosti nevěznily.

Pro návštěvníky byly již několikrát kasematy na Špilberku zpřístupněny k přespání. Na vlastní kůži si mohli vyzkoušet, jak zde žili vězni. Dokonce i stravu dostali přesně jako v 18. století – chléb, vodu a kysané zelí.

Architektura a interiér

Hrad Špilberk je architektonicky zajímavý svou kombinací gotických, renesančních a barokních prvků. Původní gotická struktura byla postupně přepracována a doplněna o renesanční prvky během 16. století. Později, v období baroka, došlo k výrazné přestavbě, která hrad proměnila v mohutnou vojenskou pevnost.

Interiér hradu nabízí návštěvníkům pohled na zachované části a výstavy, které ilustrují bohatou historii hradu a jeho různé funkce. Expozice se zaměřují na období, kdy hrad sloužil jako sídlo šlechty, stejně jako na jeho vojenskou a vězeňskou historii.

Zajímavosti a legendy

Špilberk je místem mnoha záhadných příběhů a mýtů. Mezi nejznámější patří legenda o duchu šlechtičny, který údajně straší v jednom z hradních křídel. Jiný příběh hovoří o tajných chodbách vedoucích z hradu, které měly sloužit k úniku v případě obléhání. Ačkoliv se nikdy nenašly důkazy o existenci těchto chodeb, příběh stále fascinuje návštěvníky.

Návštěvní hodiny

Do areálu hradu se dostanete každý den od 6:00 do 23:00 hodin. Zahrady a okolní park jsou otevřeny nonstop. Samotný hrad a muzeum jsou otevřeny každý den od 10:00 do 18:00. Prohlídky a jednotlivé okruhy si doporučujeme zjistit přímo na stránkách Špilberku.