S blížícím létem přichází chuť objevovat a lidé tak hledají tipy na výlety. Zároveň ale přichází i vysoké teploty, před kterými se v centru Brna „horko“ těžko schováte. Co takhle skloubit příjemné s užitečným a vyrazit prozkoumat podzemí města Brna, kde se krom objevovaní i příjemně zchladíte? Je až neuvěřitelné kolik toho město Brno schovává pod povrchem a díky městské agentuře TIC jsou nám tyto místa poskytnuta k nahlédnutí. Míst, které můžete v brněnském podzemí navštívit je spousta, my jsme pro vás vybrali TOP 5.
Kostnice u sv. Jakuba
Místo jako z hororu, které se nachází pod Jakubském náměstím, je druhou největší kostnicí v Evropě. Místo původně sloužilo jako hřbitov, přetvořilo se ale do podoby kostnice a od roku 2012 bylo zpřístupněno veřejnosti. Počet pozůstalých se odhaduje nad 50 000 a místo vzniklo následkem výměnného systému pohřbívání: po uplynutí 10 let od pohřbu se ostatky z hrobu vyjmuly a uložily do podzemí a do hrobu bylo pohřbeno tělo jiné. Kostnice byla z důvodu morových epidemií koncem 18. století uzavřena a až do roku 2001 do ní nikdo nevstoupil. Nejenom teplotou ale i atmosférou vám toto místo bude nahánět husí kůži.
Kapucínská hrobka
Kapucínská hrobka, která sloužila jako místo pohřbívání bratří kapucínů se nachází pod Kostelem nalezení svatého Kříže. Díky systému dobových ventilačních otvorů, za který by se nestyděly i nejmodernější kanceláře, můžeme sledovat dodnes zachovalá mumifikovaná těla pohřbených. Zachovala se i řada dobových barokních rakví, které jsou typické pro ručně malované motivy. Největším lákadlem je prosklená rakev, ve které leží František baron Trencka, který se na konci svého divokého života nechal pohřbít právě v kapucínské hrobce města Brna. Místo tak určitě stojí za návštěvu.
Labyrint pod Zelným trhem
Šmejdění středověkou ledničkou, tak by se dala nazvat prohlídka Labyrintu pod Zelným trhem. Prohlídka vás provede komplexem chodeb a sklepů, který se nachází šest až osm metrů pod povrchem. Sklepy původně sloužily trhovcům, kteří na Zelném trhu hojně obchodovali a v období válek fungovaly jako místo úkrytu. Roku 2009 místo prošlo stavební úpravou a vznikla tak soustava, která je otevřena veřejnosti. V rámci prohlídky můžete sledovat sbírku archeologických nálezů, podíváte se do alchymistické laboratoře, navštívíte historický vinný sklep, středověkou krčmu nebo trestnici. Celá prohlídka je doplněna vyprávěním a zajímavostmi tamní doby. Labyrint je tak ideální výlet pro celou rodinu.
Kryt „Denis“ pod Petrovem
Místo nacházející se ve skále pod Petrovem, které atmosférou připomíná postapokalyptický film. Tohle a mnohem víc je obdélníková soustava klenutých chodeb jejichž délka dosahuje 900 metrů. Celý tento prostor slouží jako protiatomový kryt a má název „Denis“. Ty, kteří viděli oscarový snímek Oppenheimer, vědí, že 20. století bylo období prudkého vědecko-technického rozvoje a města tak budovali protiletecké a později protiatomové kryty. Brno nebylo výjimkou. Osobně doporučuji prohlídku „Válečné ukrývání v Brně“, které krom samotné prohlídky je obohacené o informace a výpovědi pamětníků a ukázku prostředků protichemické ochrany. Pro statečné je možnost prohlídky s názvem „Kryt Denis potmě“, kde vám jako zdroj světla musí postačit pouze čelovka. Celkový zážitek z prohlídky je velmi autentický, je tak volbou spíš pro nadšence do období 2. světové války než pro běžného člověka.
Vodojemy
Co rozhodně ale doporučuji všem a nadchne každého je trojice vodojemů, nacházející se na Žlutém kopci. Scenerie připomínající filmovou adaptaci Pána prstenů vás uchvátí na první dobrou. Vodojemy na Žlutém kopci, které byly původně postaveny pro podporu vodovodní soustavy rozrůstajícího se Brna, se od roku 2024 pozvolna zpřístupnili veřejnosti. Dva cihlové a jeden betonový vodojem se tak staly brněnským „must see“.
Vodojemy se v Brně postupně budovaly od roku 1874. První zcela cihlový vodojem, postaven dle projektu Thomase Docwryho, svou pravidelnou a přesnou konstrukcí působí optickým klamem nekonečného prostoru. Výstavba druhého vodojemu započala v roce 1894, a na starost jí měl brněnský inženýr Emil Procházka. Konstrukce druhého vodojemu je o poznání jednodušší, jelikož stojí na betonovém dnu. Poslední, betonový vodojem, byl postaven v roce 1917 a sloužil jako zdroj užitkové vody po dlouhých 80 let. Teď trojice vodojemů slouží jako neopakovatelný zážitek pro všechny návštěvníky.