Brno, druhé největší město České republiky, se může pochlubit nejen svou bohatou historií, ale také významným kulturním dědictvím. V průběhu staletí zde působila řada významných osobností, které výrazně ovlivnily nejen město samotné, ale i širší region a dokonce i svět. Tato metropole byla domovem slavných architektů, vědců, umělců a politických činitelů, jejichž odkaz je dodnes patrný v architektuře, vzdělání, umění i každodenním životě tohoto města. V tomto článku se podíváme na některé z těchto výjimečných osobností a blíže si popíšeme jejich přínos k rozvoji a prestiži města Brna.
Boleslav Bárta
Boleslav Bárta byl významný český psycholog a profesor, který působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se specializoval se na vývojovou psychologii a psychologii osobnosti. Kromě své akademické činnosti se proslavil i svou angažovaností v období normalizace a během sametové revoluce. Jeho práce a aktivity měly výrazný vliv na boj za lidská práva a demokracii v Československu. V Brně je po něm dokonce pojmenována jedna z ulic, což svědčí o jeho trvalém odkazu v regionu.
Narodil se 3. srpna 1929 v obci Prace nedaleko Brna. Své dětství prožil v Šebetově na Boskovicku a po absolvování základní školy se s celou rodinou přestěhoval do Brna, kde studoval gymnázium. Krátce po maturitě přišel o otce a od té doby se sám staral o svou rodinu. První dva roky studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně pracoval jako dělník, a ve třetím ročníku získal pozici pomocné síly v Psychologickém ústavu téže fakulty.
Po dokončení studia nastoupil na pozici klinického psychologa ve Státní psychiatrické léčebně v Kroměříži a současně pracoval jako asistent na Psychologickém ústavu FF v Brně. V roce 1953, po úspěšném složení rigorózních zkoušek z psychologie a pedagogiky, byl promován doktorem filosofie. Ve stejném roce pod jeho vedením vzniklo v psychiatrické léčebně v Kroměříži moderní oddělení spánkové medicíny a později roku 1958 založil v Brně Dětskou psychologickou poradnu. O pár let později dokončil habilitační práci z psychologie, nicméně titul docenta mu byl upřen.
V období normalizace byl přinucen vzdát se místa vysokoškolského učitele a taktéž byl odvolán z funkce ředitele Psychologické kliniky v Brně. Aby toho nebylo málo, tak od roku 1970 nesměl publikovat a dokonce se musel vzdát autorství některých svých metod, které vytvořil pro děti s těžkým postižením. Trpěl závažnou ischemickou chorobou srdeční, během níž prodělal celkem tři infarkty, přičemž poslední se mu stal osudným.
Gregor Johann Mendel
Gregor Johann Mendel byl významný český přírodovědec a zakladatel moderní genetiky. Jeho výzkum a experimenty s křížením hrachu přinesly zásadní poznatky o dědičnosti a dali vzniknout Mendelovým zákonům, které později tvořily základ moderní genetiky.
Narodil se 20. července 1822 v obci Hynčice jako Johann Mendel. Po studiích na gymnáziu v Brně pokračoval ve studiu na filozofické fakultě Univerzity v Olomouci. Po absolvování studia se rozhodl vstoupit do augustiniánského kláštera v Brně a zde přijal jméno Gregor. V roce 1869 byl zvolen vicepresidentem Přírodovědného spolku v Brně a ještě téhož roku zde představil výsledky své práce o křížení rostlin, konkrétně o jestřábnících.
Prakticky po celý život čelil nedostatku uznání a až po jeho smrti byla jeho práce znovuobjevena a uznána jako základní kámen moderní genetiky. Dnes nese jeho jméno například Mendelovo muzeum, Mendelova univerzita, Mendlovo náměstí v Brně, ale i první česká vědecká stanice na Antarktidě.
Franta Kocourek
Franta Kocourek byl svérázný recesista, mystifikátor, bavič a silák. Narodil se 21. února 1947 v brněnských Řečkovicích a strávil zde většinu svého života. Jako pravý brněnský patriot skvěle ovládal místní nářečí „hantec“, v němž také napsal několik svých povídek. Franta se také pyšnil značnou fyzickou silou, a i přesto, že se vyučil jako písmomalíř, nikdy se této profesi nevěnoval, raději se živil svou svalovou zdatností.
V roce 1962 začal svou kariéru zápasníka v brněnském tréninkovém středisku někdejší Rudé hvězdy, avšak nedostatek kázně a trpělivosti mu zabránil v dosažení vrcholového sportovního úspěchu. Koncem 60. let pronikl jako šoumen do vídeňských barů a kabaretů, kde s lehkostí trhal balíčky karet, ohýbal železné pruty, nechával si rozbíjet kameny na hrudi nebo si lehal pod jedoucí auta. Po návratu do Čech vystřídal hned několik zaměstnání, ale i nadále pokračoval ve svých siláckých vystoupeních.
Jeho originální smysl pro humor ho nakonec dovedl až do divadla, kde nejprve ztvárnil roli gladiátora a později se stal dlouholetým členem souboru Husa na provázku. Jako komparsistu ho můžeme vidět např. ve filmech: „Tím hůř, když padnou“, „Páni Edisoni“, „Kára plná bolesti“, anebo „Balada pro banditu“. Ve věku čtyřiačtyřiceti let zemřel na náhlou srdeční zástavu. Jeho smrt však byla natolik nečekaná, že ji mnozí i během pohřbu považovali za jednu z jeho dalších mystifikací.
Bohuslav Fuchs
Bohuslav Fuchs byl významný architekt a urbanista s evropským významem. Patřil k nejproduktivnějším tvůrcům první republiky, s více než stovkou realizovaných staveb. Je považován za jednoho z hlavních představitelů funkcionalismu a jeho stavby můžeme obdivovat především v Brně.
Pocházel ze Všechovic u Bystřice pod Hostýnem. Vyučil se zedníkem a následně studoval gymnázium v Holešově. Poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Kotěry, v jehož ateliéru pracoval dva roky. Brzy na to se trvale usadil v Brně a pracoval zde na městském stavebním úřadu. Založil rodinnou firmu AKA, která byla známá jako nejlepší výrobce bytových a uměleckých předmětů v prvorepublikovém Československu. Později působil také jako pedagog, kde vyučoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně.
Mezi jeho nejznámější stavby můžeme zařadit Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách, Zemanovu kavárnu v Brně, hotel Avion stojící v centru Brna a mnoho dalších. Není divu, že byl považován za velice významného umělce, což mu také později vyneslo řadu ocenění za jeho celoživotní přínos v architektuře. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně, kde jeho náhrobek zdobí odlitek architektovy ruky, navržený jeho synem Kamilem Fuchsem.