V dnešním článku si představíme jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů na Moravě – Hrad Veveří. Nachází se asi 12 kilometrů severozápadně od centra Brna na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky a jeho historie sahá až na přelom 12. a 13. století, kdy sloužil jako lovecké sídlo moravských markrabat. Nejpůsobivější pohledy na tuto impozantní stavbu spatříte z paluby výletních lodí plujících po Brněnské přehradě.

Od loveckého hrádku k jedné z největších hradních památek Česka

Veveří patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší hradní areály nejen na Moravě, ale i v celé České republice. Původně byl zřejmě malým loveckým hrádkem, který podle pověsti založil Konrád I. Brněnský v polovině 11. století. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až před polovinou 13. století, mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky. Velmi výrazně byl hrad rozšířen po polovině 14. století za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno z jeho hlavních sídel.

Tajemný název hradu: Proč ho pojmenovali po veverkách?

O českém knížeti Konrádovi bylo známo, že byl vášnivým lovcem, zejména štvanic na staré jeleny. Míval několik nádherných chrtů a jednou, při lovu v údolí řeky Svratky, se od své družiny natolik vzdálil, že zabloudil a ztratil se v hlubokém lese. Když se začala snášet tma, rozhodl se, že zde přenocuje a pokračovat bude až za svítání.

Na místě, kde odpočíval, se mu ve snu zjevil mohutný hrad, z něhož se ozývaly veselé hlasy, hlukot trubek i štěkání psů. Ve větvích stromů, které celé prostranství před hradem obklopovaly, skákalo sem a tam vskutku nebývalé množství veverek. Jedna z nich se objevila těsně u ruky knížete a dlouhým ocáskem ho pohladila. Kníže se v ten okamžik probudil a uvědomil si, že veverka je skutečná. Vzal ji do ruky a začal ji hladit. Chvíli poté si všiml, že se vedle v houští něco chvěje. Šel se tam podívat a spatřil pelíšek s malými veverečkami uvězněnými v pichlavém trní. Hnízdo opatrně vyndal a veverky si své mláďata odnesly do bezpečí. Na důkaz přízně ho poté vyprovodily z lesa až k řece, kolem níž se vinula pěšina, která ho bezpečně dovedla nazpět domů.

Za několik dní se kníže na ono místo vrátil a rozhodl se zde vybudovat hrad, který se mu zjevil ve snu. O tom, jak se bude jmenovat dlouze nepřemýšlel, vždyť to byly právě veverky, které ho zachránili před samotnou smrtí. A co se týče devítí věží, ty symbolizují devět malých veverčátek, které vysvobodil z pichlavého trní.

Bájný poklad templářů

Vše co se týká templářů, obklopuje tajemno. Zprávy o templářských pokladech lákaly spousty lidí, kteří se chtěli k jejich bohatství dostat. Jedna legenda tvrdí, že v roce 1304 se na Veveří konal sjezd řádu, kterému předsedal velmistr Jacques de Molay.

Ten měl navrhnout získání pokladu knížete Břetislava I. z kláštera v Předklášteří. Templáři údajně přenesli dvanáct stříbrných soch apoštolů na Veveří a ukryli je v podzemí hradu. Mezi poklady měl být i svatý grál, číše, z níž měl pít Ježíš a jeho učedníci během poslední večeře, a bájný bafomet, který měl tak úděsnou moc, že lidé při pohledu na něj ztráceli hlas, zrak i sluch.

Molay měl lstí přimět abatyši kláštera, aby poklad nabídla králi Václavu III. Abatyše krále navštívila a předala mu stříbrný klíč od klášterního sklepa, v němž bylo vše uschováno. Téhož dne byl král zavražděn a klíč zmizel. Jelikož o něm nikdo kromě krále a abatyše nevěděl, nikdo po něm ani nepátral.

V noci se u kláštera objevila kolona templářů, která překvapené abatyši oznámila, že je posílá sám král odvézt oněch dvanáct apoštolů. Když u nich řeholnice spatřila klíč, který sama panovníkovi darovala, nic nenamítala a sochy jim předala. Rytíři je rychle naložili na vozy a nenávratně zmizeli ve tmě. Na Veveří poklad uložili a od té doby se po něm slehla zem. O místě úkrytu neexistuje žádná zpráva a templáři se také postarali o to, aby nikdo z dělníků, kteří tajnou skrýš vykopali, nemohl určit její přesné místo – všechny oslepili.

Prohlídkové okruhy

Volná prohlídka areálu hradu

Návštěvníci mají možnost samostatně prozkoumat všechna nádvoří hradu, navštívit ochozy Příhrádku, Prachovou věž a vybrané sezónní výstavy v sále za hlavní pokladnou nebo v přízemí Anglického traktu.

Okruh I. – reprezentační místnosti prvního patra paláce

První okruh vás provede reprezentačními i soukromými pokoji posledních majitelů hradu Veveří. Navštívíte celé první patro, včetně apartmá mladého hraběte, dětského pokoje, pokoje pro vychovatelku, salonů a jídelny. Prohlídka končí na vyhlídkové terase s krásným výhledem na Podkomorské lesy a Brněnskou přehradu.

Okruh II. – stavebně-historický vývoj hradu Veveří (dostupný od 15 let)

Druhý okruh vás provede hradem od sklepů až po půdu. Během prohlídky se seznámíte s historickými a architektonickými pojmy, nahlédnete do hospodářského zázemí hradu, a na závěr také prozkoumáte dochované gotické prostory. Prohlídka je fyzicky náročnější, jelikož zahrnuje přechody mezi několika patry, a současně také střídání teplot mezi různými prostory.